|
|
Webová a mobilní aplikace pro zadávání a potvrzování úkolů
Jeřábek, Filip ; Špaňhel, Jakub (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Práce řeší řízení pracovníků dispečerem. Cílem je zefektivnit a zjednodušit jak práci dispečera, tak i samotné úkony pracovníků. Zaměřil jsem se na rozdělování úkolů, upozornění na události a změny stavů úkolů, a to vše v reálném čase. Zvolená problematika je řešena pomocí webové aplikace na straně dispečera a mobilní aplikace na straně pracovníků. Webová aplikace je tvořená pomocí PHP frameworku Symfony a mobilní aplikace pomocí frameworku Flutter. Základní myšlenka spočívá ve zjednodušení komunikačního procesu. Dispečer může kdykoliv okamžitě zjistit stav úkolů, které přidělil pracovníkům a pracovník je ihned upozorněn na přidělení úkolu, či změnu jeho stavu. Vytvořené řešení značně zpřehledňuje a zjednodušuje práci dispečera. Díky okamžité odezvě, kterou aplikace poskytuje, se také podařilo eliminovat prostoje a zbytečné cesty pracovníků, čímž se celý proces zefektivňuje. V návaznosti na tyto skutečnosti je předpokládáno zmenšení celkových nákladů a zároveň vykonání většího množství práce za stejný časový úsek.
|
|
|
Práce dispečera zdravotnické záchranné služby
MITTNER, Viktor
Tato bakalářská práce se zabývala především činností dispečerů, ale i problematikou zdravotnického operačního střediska jako takového. Mnoho lidí neví, co si pod pojmem zdravotnické operační středisko představit. Pro většinu je to pouze nenáročné sedění u telefonu a přijímání hovorů. Rád bych proto touto prací poukázal na skutečnosti související s tímto povoláním a pokusil se vyvrátit toto tvrzení většiny. Tato práce zmiňuje zdravotnické operační středisko, jeho historii v České republice, zajímá se o jeho úlohy, uspořádání a vybavení. Dále se zabývá činností samotných dispečerů včetně jejich vzdělání a trestní odpovědnosti. Důraz je kladen také na stres působící na dispečery při výkonu této profese. Velká část práce se věnuje odběru tísňové výzvy, telefonicky asistované neodkladné resuscitaci a telefonicky asistované první pomoci. Mezi cíle této bakalářské práce patřilo zmapování teoretických znalostí dispečerů a zjištění jednotlivých postupů při poskytování telefonicky asistované resuscitace jak dospělého, tak dítěte. Dalším cílem poté bylo zjištění spokojenosti dispečerů s výkonem tohoto povolání. Byl proveden kvalitativní výzkum technikou rozhovoru. Rozhovor mapoval znalosti a spokojenost s touto profesí spokojeni a problematiku telefonicky asistované resuscitace dospělého a dítěte. Výsledky výzkumného šetření dle jednotlivých cílů ukazují, že dispečeři nejsou dostatečně připraveni k výkonu povolání dispečera zdravotnického operačního střediska ihned po dokončení studia, využívají stejné, nebo velmi podobné postupy při poskytování telefonicky asistované resuscitace dospělého či dítěte a vykazují spokojenost s výkonem tohoto povolání.
|
|
|
Indikovanost výjezdů zdravotnické záchranné služby
AIZNEROVÁ, Daniela
Bakalářská práce byla zaměřena na bližší porozumění problematiky indikovanosti výjezdů zdravotnické záchranné služby (ZZS) a to z pohledu zdravotnických operačních středisek. Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby je jedním ze stále řešených a aktuálních témat v přednemocniční neodkladné péči. Činnosti výjezdových posádek stejně jako činnosti zdravotnického operačního střediska (ZOS) jsou dány zákonem 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, avšak stále častěji dochází k hovorům na tísňovou linku, jejichž určení pro zdravotnickou záchrannou službu je sporné. Práce tedy mapuje znalost indikačního seznamu dispečery a jejich přístup ke klasifikaci událostí. Zároveň se zabývá řešením neindikovaných volání a zneužíváním ZZS. Cílem výzkumu bylo mimo jiné porovnání postupů a znalostí mezi dvěma kraji. Výzkum probíhal na ZOS Jihočeského kraje a na ZOS Plzeňského kraje. Byl zvolen kvalitativní typ výzkumu polostrukturovanými rozhovory. Vzorek respondentů tvořilo 8 dispečerů zdravotnického operačního střediska, tedy osob přímo zodpovědných za příjem výzev a koordinaci posádek. Otázky rozhovoru jsou zaměřeny jak na příjem tísňové výzvy, tak na operační řízení. Především se zaměřují na naléhavosti N3 a N4, kde se nejčastěji setkáváme s ne úplně jednoznačnými indikacemi. Zabývá se také poměrem využití formalizovaného a intuitivního postupu při rozhodování dispečerů. A v neposlední řadě dispečery konfrontují s pojmem zneužívání ZZS a řešením neindikovaných volání. Rozhovory poskytly informaci o široké škále přístupů k dispečerské práci, ale v zásadních bodech většinou docházelo ke shodě názorů. Z výsledků vyplývá, že dispečeři jsou postupů a legislativy ZZS znalí, nicméně i přes uplatnění převážně formalizovaného přístupu ke klasifikacím je potřeba jednat i částečně intuitivně, jelikož žádné volání není nikdy stejné jako případ předpisový. Větší je pak snaha definovat pojmy neindikované volání a zneužívání ZZS, které však každý z dispečerů vnímá individuálně, stejně jako je vnímá každý záchranář, který s nimi přijde do styku. Tyto pojmy často vyvolávají velké emoce mezi dispečery ZOS a záchranáři. Nicméně jak vyplývá z výsledků ani tento problém nemá jen jeden úhel pohledu, ale má jich hned několik a všechny je třeba brát v potaz při jeho řešení.
|
|
|
Příjem tísňové výzvy na lince 155
STÁRKOVÁ, Denisa
Příjem tísňové výzvy na lince 155 je tématem této bakalářské práce. Teoretická část práce se věnuje popisu zdravotnického operačního střediska, požadavkům a pracovní náplni dispečerů, kteří právě na zdravotnickém operačním středisku pracují. Dále je popsáno zpracování tísňové výzvy, způsob komunikace s volajícím a v neposlední řadě také telefonicky asistovaní první pomoc a telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů v poskytování první pomoci při telefonicky asistované neodkladné resuscitace dospělých. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů v poskytování první pomoci při telefonicky asistované neodkladné resuscitaci dětí. Byl proveden kvalitativní výzkum technikou polostrukturovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly uskutečněny na zdravotnickém operačním středisku Jihočeského kraje. Respondenti byli právě dispečeři tísňových linek, kteří na tomto operačním středisku pracují. Náhodně bylo vybráno deset respondentů. Výsledky byly rozděleny do dvanácti kategorií, pro lepší orientaci v práci. Oba stanovené cíle se tímto způsobem povedlo splnit. Bylo zjištěno, že dispečeři zdravotnického operačního střediska v problematice telefonicky asistované neodkladné resuscitace dětí a dospělých odpovídali velmi pečlivě a s přehlednou dávkou znalostí. Dispečeři mají znalosti a dokážou popsat postup jednotlivých kroků před zahájením resuscitace. Znalosti a zkušenosti s AED byly také na dobré úrovni. Odpovědi respondentů ohledně potřeby resuscitace pro více postižených osob se neshodovaly, někteří neměli žádnou odpověď. Dispečeři si tuto situaci neuměli představit a nevěděli by, jak by se někteří rozhodovali. U komunikace s někým, kdo neodkladnou resuscitaci odmítá, se názory dispečerů rozcházely. Výsledky této práce ukázaly potřebu zařazení do školících programů zaměstnavatelem způsoby komunikace při neodkladné resuscitaci, nejlépe pomocí modelových situací.
|
|
|
Webová a mobilní aplikace pro zadávání a potvrzování úkolů
Jeřábek, Filip ; Špaňhel, Jakub (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Práce řeší řízení pracovníků dispečerem. Cílem je zefektivnit a zjednodušit jak práci dispečera, tak i samotné úkony pracovníků. Zaměřil jsem se na rozdělování úkolů, upozornění na události a změny stavů úkolů, a to vše v reálném čase. Zvolená problematika je řešena pomocí webové aplikace na straně dispečera a mobilní aplikace na straně pracovníků. Webová aplikace je tvořená pomocí PHP frameworku Symfony a mobilní aplikace pomocí frameworku Flutter. Základní myšlenka spočívá ve zjednodušení komunikačního procesu. Dispečer může kdykoliv okamžitě zjistit stav úkolů, které přidělil pracovníkům a pracovník je ihned upozorněn na přidělení úkolu, či změnu jeho stavu. Vytvořené řešení značně zpřehledňuje a zjednodušuje práci dispečera. Díky okamžité odezvě, kterou aplikace poskytuje, se také podařilo eliminovat prostoje a zbytečné cesty pracovníků, čímž se celý proces zefektivňuje. V návaznosti na tyto skutečnosti je předpokládáno zmenšení celkových nákladů a zároveň vykonání většího množství práce za stejný časový úsek.
|
|
| |
|
|
Telefonicky asistovaná první pomoc u probíhajícího porodu
MORAVCOVÁ, Adéla
Obsahem této bakalářské práce je poskytnutí profesionální pomoci u probíhajícího porodu po telefonickém spojení. Správné poskytnutí první pomoci u probíhajícího porodu operátorem zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby je velmi důležité pro rodičku a její okolí. Poskytnutí první pomoci u probíhajícího porodu po telefonickém spojení spočívá, jak v samotném porodu, tak i ošetření matky a novorozence po porodu. Teoretická část bakalářské práce se věnuje nejenom telefonicky asistované první pomoci u probíhajícího porodu, ale i průběhu fyziologického porodu i porodu patologického a postupy k poskytnutí první pomoci u probíhajícího porodu. Teoretická část začíná definováním pojmu porod, historií a současností porodnictví. Dále je rozebrán samotný porod, jeho možné komplikace a první pomoc s ošetřovatelskou péčí. V závěru teoretické části je popsána práce zdravotnického operačního střediska ZZS a postupy k telefonicky asistované první pomoci u probíhajícího porodu a telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace novorozence.
|
|
|
Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby
DVOŘÁK, Jiří
Bakalářská práce se zabývá problematikou řešenou na zdravotnickém operačním středisku. Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby je aktuální téma v poskytování přednemocniční neodkladné péče. V roce 2010 proběhla v jihočeském kraji centralizace operačního střediska v Českých Budějovicích. V operačním řízení tím bylo dosaženo komplexnějšího přehledu o pozici a činnosti všech výjezdových posádek. S tím se změnil i přístup v koordinaci výjezdových skupin. Dispečer tedy koordinuje výjezdové posádky celého kraje a za správnost postupu odpovídá sám. Za nejdůležitější pomůcku se dá považovat indikační seznam, ve kterém jsou popsány stavy a postup jejich řešení. Počítá však s řešením situací pouze v případě výjezdu posádky zdravotnické záchranné služby (ZZS). Indikační seznam vydává poskytovatel záchranné služby na základě zákona 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě a vyhlášky 240/2012 Sb., kterou se zákon provádí. Výzkum probíhal na zdravotnickém operačním středisku v Českých Budějovicích. Jako nejvhodnější způsob byl zvolen kvalitativní typ výzkumu. Respondenti jsou zaměstnanci zdravotnického operačního střediska, kteří mají na starost koordinaci posádek. Část respondentů zastává na operačním středisku jak funkci příjmu tísňové výzvy, tak funkci operačního řízení. S respondenty byl veden polořízený rozhovor opírající se o 15 otázek. Otázky jsou zaměřeny jak na příjem tísňové výzvy, tak na operační řízení. A dotýkají se hlavně naléhavosti N3 a N4. Velká část rozhovoru se dotýká indikačního seznamu a konfrontace formalizovaného a intuitivního postupu při rozhodování operátorů. Během rozhovorů byly podávány doplňující otázky tak, aby byla přesnost odpovědi co největší. U několika otázek je zhotoven formou tabulky, či grafu i kvantitativní výsledek pro představu, který názor, či skutečnost mezi operátory převažuje. Upozorňuji, že jsou pouze orientační a mají nízkou validitu z důvodu nízkého počtu respondentů. Výzkumným souborem je devět operátorů různého pohlaví, věku a délky zdravotnické praxe. Výsledkem výzkumu je, že se operátoři k alternativním řešením uchylují zhruba v 10 % případů. Jsou velice dobře orientováni v problematice indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby. Rozdíly při rozhodování plynou z větší, či menší ochoty vystavovat se riziku forenzních následků. Problematika indikace výjezdů se stále vyvíjí. Všeobecná snaha směřuje k co největší formalizaci postupů a tím zbavení operátorů právní odpovědnosti. Práce mapuje postupy používané na zdravotnickém operačním středisku a může sloužit jako studijní materiál zdravotníkům, kteří potřebují tuto problematiku přiblížit.
|
|
|
Dispečerské řízení kamionů při cestách do zahraničí
PAVLASOVÁ, Hana
Hlavním cílem této práce bylo analyzovat dispečerské řízení ve firmě STTRANS, zaměřit se na práci dopravní dispečerky během jednoho týdne a sledovat, jakým způsobem řídí a naviguje přidělené kamiony. Vlastním pozorováním nebo při řízeném rozhovoru s dispečerkou nebo vedoucím divize jsem zjišťovala poznatky, které jsem potřebovala pro další práci. Definovala jsem úkoly kamionů a sledovala jsem jejich činnosti. Dispečerka může díky moderním technologiím sledovat pohyb všech přidělených dopravních prostředků. O jejich pohybu se vytváří záznamy, které mně pak umožnily zpracování dat pomocí výpočetní techniky a abych zpětně porovnala činnosti všech sledovaných dopravních prostředků. Na základě zjištěných dat jsem odpověděla na stanovené hypotézy a navrhla opaření na případná zlepšení.  Rozšířit své podnikání na přepravu surovin a kapalin, aby mohla přijímat zakázky na náklad více povah než dosud.  Přiřazovat na kamion dva řidiče místo jednoho a tím by mohly vzrůst výkony firmy.  Oslovit další potenciální zákazníky, kterým by mohla nabídnout kvalitní služby.  Více dbát na sledování počtu ujetých kilometrů jednotlivých řidičů, ať mají všichni šanci na dosažení srovnatelné výše měsíční mzdy.  Přeřadit vždy jednu dispečerku na odpolední směnu, která by řešila potíže řidičů na cestě, a dispečerka by tak nemusela řešit pracovní problémy ve svém osobním volnu. Z výledků analýzy vyplynulo, že v současnosti se vyplatí zavést ve firmě standardy norem jakosti.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace prostřednictvím dispečera zdravotnické záchranné služby
LUŠOVSKÁ, Anna
Každému z nás se může kdykoliv přihodit to, že se stane svědkem události, kdy se někdo dostane do situace, která ho může bezprostředně ohrožovat na životě. Pro někoho je samozřejmostí zachovat si chladnou hlavu a bez většího zaváhání je schopen přistoupit k záchraně lidského života. Takových lidí je však méně než těch, kteří vlivem své neznalosti v poskytování neodkladné resuscitace mohou ohrozit šanci na život ostatních tím, že nejsou schopni sami poskytnout základní první pomoc. Operační střediska zdravotnických záchranných služeb znají způsob, jak těmto lidem pomoci v naléhavých situacích a zachovat se správně. Tímto způsobem je poskytování Telefonicky asistované neodkladné resuscitace (dále jen TANR), kdy pracovník operačního střediska je schopen v bezprostředním ohrožení života pomocí telefonního přístroje a spolupráce laika zachránit život člověka blízkého i život člověka zcela neznámého. Tato bakalářská práce ve své teoretické části popisuje činnost zdravotnické záchranné služby, hlavní úkoly a náplň práce operačního střediska a jejich pracovníků. Definuje také pojem Telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Popisuje také způsob, jak a v jakých situacích provádět neodkladnou resuscitaci. Výzkum této práce probíhal formou dotazníků na dispečerech Zdravotnických záchranných služeb Moravskoslezského a Zlínského kraje. Dotazník obsahoval otázky, týkající se jejich znalostí a zkušeností v poskytování TANR. Díky tomuto výzkumu jsem došla k závěru, že TANR je pro pracovníky operačních středisek způsob, jak lze v naléhavých situacích pomoci lidem postiženým těžkou život ohrožující situací.
|
host ::
RSS.